Jídelníček:
Snídaně: - (spánek)
Svačina: - (pořád spánek :D)
Oběd: "boloňské" špagety
Svačina: medový perník (nervy při matice :/), jablko
Večeře: nudlová kuřecí polívka, tmavá kaiserka s pohankou
Večere 2: bílý jogurt s müsli a trochou skořice, tmavá kaiserka s pohankou a šunkovým pomazánkovým máslem
- Navíc: müsli tyčinka šťavnatá
Bonne journée ;)
Prvně vysvětlím, proč mám první jídlo oběd :D Šla jsem spát před 2 a vstávala v 11. Když jsem se v půl 12 vyhrabala z postele, měla jsem takovej vlčí hlad, že mi bylo jasné,že snídaně ho nezaplácá, tak jsem valila do menzy pro jídlo.
Teď, proč mám slovo boloňské v uvozovkách :D Víte...řeknu to asi tak - Naše menza?! TO PROSTĚ NECHCETE! Pokud si vyloženě nedáte balenou mísu salátu, bagetu nebo minutku (obrovský kuřecí řízek nebo smažák s hranolkama a veeelkou oblohou), která ale bohužel stojí půl sta, je to vyloženě na vlastní nebezpečí. Zkrátka, myslela jsem si že nejhorší jídla jsme měli na základce a částečně i v Brně na obchodce, ale pak jsem přišla sem a začala s láskou vzpomínat...! Jako nejsem žádnej znalec jídla, ale v Itálii jsem párkrát byla (v Benátkách a několikrát v Dolomitech na lyžovačce) a pod pojmem boloňské špagety si představím tenké spaghetti s výbornou hustou lehce hrudkovitou rajskou omáčkou, kde je i jiná zelenina s parmazánem....dobře, chápu, už nejsem v Itálii, ale jako sorry, udělat špagety a zalít to žředěnou omáčkou z vařených rajčat, papriky a cibule a dát tam malinko sýra, fajn jsou to špagety s divnou omáčkou, ale proboha!! ať je nenazývají boloňský, protože ty se dělaj z protlaku, mají jinou barvu, konzistenci, prostě všechno!!
Musela jsem si postěžovat, ale faktem je, že mám kliku, že se to dalo jíst (nebo to bylo jen tím mým vlčím hladem?!), většina jídel se tu totiž fakt jíst nedá. (Na přiznání naši univerzity kdosi napsal:"Jednou mi v menze chutnalo.")
Jinak vás chci varovat před cottage dezertem. Vymysleli totiž cottage s marmeládou a můžu vám říct, že nic HNUSNĚJŠÍHO jsem dlouho nejedla! Takže až ho někde uvidíte, zdrhejte :D
pro ten pocit, když si lidé konečně začínají všímat výsledků jejich tvrdé práce